Czech Newsletters

Dnes bych k Vám rád hovořil o druhu modlitby, která je Pánu nejmilejší. Ne každá modlitba požehná Boží srdce. Ano, s pomocí Ducha svatého věřím, že to, s čím se teď chci s Vámi podělit, změní způsob Vašich modliteb – ode dneška až do té chvíle, kdy se Ježíš vrátí! Není mým záměrem komplikovat modlitbu. Ta už byla tak zkomplikována velice angažovanými učiteli, kteří ji rozčlenili do formulí a strategií. Někteří křesťané navštěvují modlitební setkání, kde drží „modlitební stráž“, podle brožurek, které jim říkají, jak zaplnit hodiny strávené na onom modlitebním setkání.

Je možné chodit před Hospodinem s dokonalým srdcem! Bůh řekl Abrahamovi: „Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým“ (Genesis 17:1).

Bůh také řekl dětem Izraele: „Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým“ (Deuteronomium 18:13). David byl ve svém srdci rozhodnutý tento příkaz poslechnout. Řekl: „Opatrně se míti budu na cestě přímé… choditi budu ustavičně v upřímnosti srdce svého i v domě svém“ (Žalm 101:2).

Přináším vám prorocké slovo od Pána. Vykupitel Sionu se chystá zjevit se ve své slávě v našich dnech ve své církvi!

„Neboť přijde k Sionu vykupitel, a k těm, kteříž se odvracují od přestoupení v Jákobovi, praví Hospodin“ (Izaiáš 59:20).

Vize proroka Izaiáše se už už naplní. Bůh se chystá přijít s pomstou ke všem, kdo překrucují pravdu, a všem, kdo se obrátili k chamtivosti. Izaiáš mluví o poměrech v církvi posledních dnů:

„…klesla na ulici pravda… nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán…“ (Izaiáš 59:14–15).

„Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,35-36).

Celou biblí se táhne mocné poselství: „Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh milosrdný (Dt 4,31). Čteme o tom stále znovu a znovu v páté Mojžíšově, v knihách letopisů, u Nehemjáše, v Žalmech – Hospodin je plný milosti a slitování. Podobně i v Novém Zákoně se setkáváme s tématem milosrdenství: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,36).

V 11. kapitole Matouše zjišťujeme, že Jan Křtitel je ve vězení. Jeho mocná, pomazaná služba zástupům v Izraeli byla neočekávaně přerušena králem Herodem. Davy, které Jana vášnivě následovaly, byly pryč. „Hlas volajícího na poušti“ byl umlčen

Každý křesťan je povolán ke službě. Bible to velice jasně objasňuje. Pavel píše: „[My všichni] máme tuto službu“ (2. Korintským 4:1).

Přesto dnes křesťanské představy o službě většinou nejsou moc biblické. Často chápeme službu jako něco, co je vykonáváno jen ustanovenými kazateli nebo misionáři. Považujeme za služebníky absolventy seminářů, kteří oddávají a pohřbívají lidi, budují církve, vedou chválící shromáždění a vyučují doktrínám. Díváme se na ně jako na duchovní doktory, kteří jsou určení ke službě, aby uzdravili rány nemocným a zraněným.

Pisatel Židům nám říká: „Nebo nemáme nejvyššího kněze, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu“ (Židům 4:15).

Většina křesťanů je obeznámena s tímto veršem. Říká nám, že náš nejvyšší kněz Ježíš pociťuje naše trápení spolu s námi. Slovo pro cítit (kralický překlad čitedlen) tu znamená „soucit, způsobený prožitím stejného trápení“. Jinými slovy náš Pán je osobně dotčen každou katastrofou, pohromou, bolestí, zmatkem nebo zoufalstvím, které nás postihlo. Neexistuje nic, co jsme zažili, co by také nesnášel ať tím či oním způsobem.

Co se vlastně přihodilo pokání. Jen vzácně slyšíte, že by toto slovo bylo zmiňováno ve většině dnešních církvích – dokonce i v baptistických, letničních nebo evangelických kruzích. Pastoři dnešních dnů zřídka volají své kongregace k lítosti nad hříchem – k zarmoucení a truchlení, že svou hříšností zarmucují Krista.

Místo toho slyšíte z mnoha dnešních kazatelen toto poselství: „Jen věř. Přijmi Krista a budeš spasen.“ Text, který se používá k ospravedlnění tohoto tvrzení, jsou Skutky 16:30–31.

„Požehnaný Hospodin, kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich. Duše naše jako ptáče znikla osidla ptáčníků se ztrhalo i vynikli jsme. Pomoc naše jest ve jménu Hospodinovu, kterýž učinil nebe i zemi“ (Žalm 124:6–8).

V Žalmu 124 čteme o ptáčnících a jejich pastích. Slyšel jsi o ptáčnících. Byli to profesionální chytači ptáků v dobách před střelnými zbraněmi. Chytali ptáky tak, že rozprostřeli na zemi sítě a připevnili je k zaskakující pasti nebo oku.

Muž, kterého svět nejvíc nechce, dnes žije! Není mrtvý. Vlastně je v naší době velice aktivní. Má dokonce tady v New York City rodinu. Zrovna nedávno jsem s ním strávil hodiny ohledně tohoto poselství! Mnozí z vás Ho také znají. Bez jakékoliv pochybnosti je tím nejnechtěnějším mužem světa Ježíš, Syn živého Boha!