„I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry“ (Lukáš 17:5). Muži, kteří patřili do Kristova úzkého kruhu žádají na svém mistru něco důležitého. Chtěli větší porozumění významu a působení víry. V podstatě říkali: „Pane, jakou víru (jaký druh víry) si od nás žádáš? Dej nám zjevení toho druhu, který tě těší. Chceme uchopit víru v jejím nejplnějším významu.“
Před 35 lety vložil Bůh do mého srdce, abych uvedl do chodu domov pro chlapce v Amityville, New Yorku, na Long Islandu. Skutečně jsem cítil, že za touhle prací je Bůh. Přesto přesně za rok a půl uvalily státní úřady na tento dům nemožně přísná nařízení. Řekly nám, že musíme mít jako zaměstnance psychologa na půl úvazku, stejně tak jako kněze nebo rabbiho, pokud přijmeme chlapce, kteří by byli katolíci nebo Židé. Pod těmito nařízeními jsme nemohli fungovat, tak jsme prostě zavřeli naše dveře.
Izaiáš prorokuje, že Bůh jednoho dne povstane a otřese celou zemí. Prorok píše: „Hle, Jahve vyplení zemi a zpustoší ji, rozvrátí její tvářnost a rozpráší její obyvatele… veselí se vystěhuje ze země… i bude uprostřed země, mezi národy, tak jako když se srážejí olivy, jako paběrky, když končí vinobraní…“ (Izaiáš 24:1,11,13).
Bůh otřese zemí podobně jako když se sklízejí olivy – dokud nepadne poslední kousek ovoce!
„…otevřou se nebeské propusti shora a budou se třást základy země… země se rozlomí, země se rozkymácí, země se rozpadne… bude se zmítat jako budka.“ (verše 18–20).
Žijeme ve dnech závěrečné přípravy. V nebi, v pekle a na zemi se rozrůstá nesmírná aktivita, protože všechno stvoření tuší vyvrcholení lidských dějin.
Kdyby Duch svatý odstranil šupiny z našich očí, byli bychom my věřící nejen veselí, ale také hrůzou naplnění z toho, co bychom viděli. Volali bychom: „Co se to děje? Proč tu každý chvátá s takovou horlivostí a odhodláním? K čemu jsou všechny tyto promyšlené a ohromující přípravy? Co je ve vzduchu? Co se to chystá?“
To, co následuje, je prorocké varování z Azusa Street před 75 lety, které se týká nebezpečí Letnic bez Krista!
Frank Bartleman byl očitým svědkem vylití Ducha svatého v roce 1907 na Azusa Street v Los Angeles. Byl označován za reportéra probuzení na Azusa Street. Před téměř 75 lety, během tohoto vylití, napsal varovné pojednání o Letnicích bez Krista.
Když zavane Boží Duch, každý pozná, že se něco děje. Lukáš, autor knihy Skutků, píše: „Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr“ (Sk 2,2). Podle tohoto verše na Letnice přišel Boží Duch jako „hukot z nebe“. Byl mocný, rychlý a změnil celou atmosféru: „naplnil celý dům, kde byli“ (Sk 2,2).
Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem vyvolil vás a postavil jsem vás, abyste šli a přinesli ovoce.“ Pak rychle dodal tato vážná slova: „A vaše ovoce aby zůstalo“ (Jan 15:16).
Tato Kristova slova se týkají všech Jeho učedníků, v každé době. V podstatě nám říká: „Ujistěte se, že vaše ovoce přetrvá v den Soudu.“
Slovo „ovoce“ znamená konat Kristovo dílo a Jeho službu zde na zemi. Jako věřící jsem byl vyvolen a ustanoven, abych šel do celého světa a kázal Kristovo evangelium. Navíc jsem, jako služebník tohoto evangelia, povolán, abych činil a trénoval pravé učedníky.
Chci vám povídat o slově neumdlévající. Znamená nezmenšený v intenzitě nebo vypětí – neústupný, nekompromisní, nesmlouvavý, neschopný být změněn nebo přesvědčen argumenty. Být neumdlévající je houževnatě lpět na určeném postupu, kurzu.
Přednedávnem jsem začal plánovat knihu o utrpení Božích svatých. Chtěl jsem povzbudit křesťany o Pánově věrnosti k jeho lidu uprostřed jejich zkoušek. Od té doby mi mnoho čtenářů píše a svědčí o tom, jak jim dal Bůh milost v jejich čase trápení. Jedna žena napsala o snášení fyzické zkoušky:
„Musíme za vás, bratří, stále Bohu děkovat, jak se sluší, protože vaše víra mocně roste a vzájemná láska všech vás je stále větší“ (2. Tesalonickým 1:3).
Jaký úžasný kompliment Pavel udělal tesalonickým křesťanům! Říká jim: „Je neuvěřitelné vidět, jak jste vyrostli ve víře v Krista i ve vzájemné lásce. Všude, kam jdu, se chlubím vašim duchovním růstem. Děkuji za vás Bohu!“
