Mé srdce hoří, když ve Starém Zákoně čtu o Božích mužích a o jejich velkých činech. Tito služebníci horlivě sloužili Bohu, a jejich mocné činy nás ohromují dodnes.

Jedním z nich byl Ezdráš, Boží muž, který vedl celý národ k Bohu. Písmo říká, že nad ním byla Boží ruka. Ezdráš řekl: „Vzchopil jsem se tedy, protože nade mnou byla ruka Hospodina, mého Boha.“ (Ezdráš 7,28) Bůh přikryl Ezdráše svou rukou a úplně ho změnil, stal se z něho nový člověk.

„Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?“ (2. Korintským 6:14).

Možná se divíš, proč se někdy cítíš tak otupělý ve svém duchu. Nebo proč nemáš moc svědčit tak, jak by sis přál. Nebo proč tvé modlitby vypadají tak slabé.  Může to být proto, že je v tobě ještě mnoho světa a zbytek tělesnosti.

V knize Izajáš čteme: „On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.“ (Izajáš 40,29-30). Jinými slovy, v životě každého z nás přichází období, kdy cítíme, že nezvládáme jít dál. Máme pocit, že jsme duchovně zhavarovali a vyhořeli. Stejně tak všichni čelíme tomu, že naše srdce vychladne, možná kvůli monotónnosti každodenního života.

Když Ježíš trávil poslední chvíle s učedníky, řekl jim: „Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná“ (Jan 16, 24).

Neuvěřitelné sdělení! Tato scéna se odehrála poté, co Ježíš učedníky varoval, že odejde a oni Ho nějaký čas neuvidí. Ale jedním dechem je ujistil, že mají nárok na všechna požehnání z nebe. Stačí jen poprosit v Jeho jménu.

„Nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti. Vaši otcové mě dráždili a pokoušeli – co umím, viděli po čtyřicet let! Roztrpčen tím pokolením jsem tehdy řekl: Srdce těch lidí jen stále bloudí, mé cesty vůbec neznají. Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“ (Židům 3:8-11).

Znáš křesťany, kteří si pořád stěžují na to, že se cítí být neschopní? Neustále sami sebe shazují a srovnávají se s těmi, které obdivují, a myslí si: „Vůbec nejsem jako on. Jsem beznadějný případ.“

Možná si vzpomeneš na příběh ze Starého zákona, kdy byli izraelští špioni vysláni, aby prozkoumali Zaslíbenou zemi. Vrátili se se slovy: „Ano, je to země oplývající mlékem a medem, ale také plná obrů a opevněných měst. Nejsme schopni proti těm lidem bojovat. Ve srovnání s nimi jsme nepatrní jako kobylky“ (viz Numeri 13. kapitola).

„Buďte střízliví a bděte! Váš protivník ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ (1. Petrova 5,8)

Bible nám velmi jasně říká, že v těchto posledních dnech církev Ježíše Krista čelí hněvu rozzuřeného ďábla. Satan ví, že jeho čas je krátký a je odhodlán pohltit Boží lid (viz Zjevení 12,12). Kam směřuje ďábel svůj hněv? Zaměřuje se na rodiny po celém světě a jeho cíl je jednoduchý: přivést zkázu a zničení do všech domovů, kde jen může.

„Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.“ (2.Korintským 6,11) Pavel mluví k církvi, která vstupuje do nového období. Mají skvělé zkušenosti a vydrželi mnohé zkoušky a problémy.

Každý z nás má jedno společné s ostatními: tělo — to, které způsobuje, že nejsi schopen úplně naplnit Boží vůli. Církev v Korintu byla plná toho, co Pavel nazýval tělesnost — sexuální nemravnost, rozpory — ale Pavel je ujišťuje, že jeho srdce je jim doširoka otevřené.

Jedno z důležitých tajemství, jak získávat Boží požehnání, je dávat. Když Mojžíš udílel Izraeli poslední nařízení a poselství, dal jim zvláštní instrukce o takzvaném „desátku třetího roku“. Na rozdíl od pravidelného desátku, měl tento desátek zcela jiný účel.

V časech, kdy vznikla první církev, začalo také velké pronásledování. Během tohoto hrozného období byl apoštol Jan uvězněn, poslán do Říma a následně vypovězen na doživotí na ostrov Patmos. Patmos byl zpustlý ostrov obydlený pouze několika vězni, kteří sem byli posláni.

 Když se Jan vylodil na Patmu, byl tam zanechán v úplné izolaci, opuštěný. Později napsal: „Byl jsem vyhnán na ostrov Patmos, protože jsem hlásal Boží slovo a svědčil o Ježíši Kristu.“ (Zjevení 1:9)