“Sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu.“ (Jan 8:28-29)
Ježíš činil vše pro potěšení svého nebeského Otce. Je důležité rozumět motivům, ze kterých pramení naše poslušnost, protože pokud naše srdce není čisté, vše bude znečištěno.
“Každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude tedy podoben muži prozíravému, který postavil svůj dům na skále.
A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům - ale nezřítil se, neboť byl založen na skále.
A každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude podoben muži pošetilému, který postavil svůj dům na písku.
A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům - a zřítil se a jeho pád byl veliký.“
Nejjistějším důkazem, že Pánova ruka požehnání je na vás, je, že ostatní jsou požehnáni skrze vás. Bůh řekl Abrahamovi: „Nesmírně ti požehnám…ve tvém semeni dojdou požehnání všechny národy země“ (Genesis 22:17-18). Jinými slovy, „Důvod, proč tě požehnám, Abrahame, je ten, že můžeš požehnat všechny národy“.
“Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? … Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno” (Matouš 6:25 a 33).
Mnozí z nás žijí téměř ve smyšleném světě vytvořené víry. Věříme, že jsme byli osvobozeni. Byli jsme obmyti a osvobozeni, učiněni svatými — čistými, obmytými — a žijeme spravedlivé životy pro Boha. Přinejmenším to je něco, co je někde v našich myslích.
Ale naslouchající ucho a moudrý jazyk nezískáme jinak než ze společenství s Bohem. A nezapomeňte, že tyto případy Božího vedení přicházejí, když nasloucháme, nikoli když mluvíme.
Duch svatý seslal usvědčení z hříchu na všechny národy, vyučoval věřící ze všech ras a jazyků jak opustit bezbožnost. Výsledkem byli lidé, kteří žijí pokorně a spravedlivě a toužíš po příchodu Ježíše.
Vidí naši bolest a ví, že máme slabou víru, tak jde za nás k Otci a začne se za nás přimlouvat. Ježíš cítí s námi i s našimi slabostmi – a jedná s milostí.
Milovaní, Ježíš se za nás modlil, když chodil po této zemi v těle, ale jeho modlitba se nevypařila. Po celou dobu hoří na oltáři před Bohem a Bůh přijal modlitbu svého Syna za každého z nás.
Někteří z nejvíce požehnaných lidí v Božím domě své požehnání nevidí. Jaká škoda. Nerozeznají velikost toho, co jim Otec dal – a tak to plně nevyužívají. Jedním z důvodů může být destruktivní zvyk porovnávat se s druhými.
V dopise Korintské církvi apoštol Pavel sdílí svůj postřeh, že se jejich nadšení pro Boha vytrácí. Některé jejich touhy se změnily a posunuly špatným směrem a jejich zaměření nebylo čisté, takže je v dopise silně napravoval.