Milí věřící, chci vám dnes říci, že máme něco, co hříšníci nemají. Něco neuvěřitelně hodnotného a mocného. Něco, o čem se je třeba dozvědět. Coby Boží dítě jste požehnáním a vlastníte neuvěřitelná požehnání!

Nyní si někteří z vás mohou myslet, že jsem se zbláznil, vzhledem k mnoha problémům, zkouškám a temnotě, která stojí proti nám. Ano, je to realita života. Ale je zde něco, co těžkosti dalece převyšuje. Každá osoba, jejíž život je skryt spolu s Kristem v Bohu, obdržela od Boha Jemu podřízenou moc a autoritu. To je teprve požehnání!

Žalmista napsal: „Naši otcové ti důvěřovali; důvěřovali a zachraňoval jsi je, když k tobě křičeli, vyvázli, důvěřovali tobě a nezklamali se.“ (Žalm 22,5–6) Kořen hebrejského slova „důvěřovat“ naznačuje „vrhnout se ze srázu“. To znamená být jako dítě, které vylezlo nahoru na trám a nemůže se dostat dolů. Otec mu říká: „Skoč!“, dítě poslechne a vrhne se otci do náruče.

Jste právě teď v takové situaci? Jste na hraně, balancujete? Možná jste jednoduše rezignovali, to ale není důvěra. Důvěra je něco úplně jiného než pasivní rezignace, je to aktivní víra.

První kniha Písma nám vypráví o muži, který by nás měl inspirovat k chození s Bohem. „Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let. I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.“ (Genesis 5,23-24) Enoch neměl Bibli, zpěvník, žádné další členy církve ani učitele, nebyl pokřtěn Duchem svatým, ale znal Boha!

Ve 2. Královské čteme o aramejské armádě obléhající město Samaří. Aramejci se jednoduše utábořili za městem a čekali, až Samařané umřou hlady. Situace ve městě byla natolik zoufalá, že ženy nabízely své děti k jídlu. Bylo to naprosto šílené (viz 2. Královská 6,24–33).

Mnoho křesťanů si myslí, že jakmile obdrží spasení, skončí boje a jejich život bude plynout hladce. Nic nemůže být dál od pravdy. Bůh nejenže dovolí bitvy, ale má s nimi v našich životech slavný cíl.

Pavel napsal Timoteovi: „Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou. Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.“ (2. Timoteovi 1,6-7)

Pavel říká o dvě kapitoly dále: „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.“ (2. Timoteovi 3,1). Bible krále Jakuba dokonce říká „nebezpečné“, to zní rozhodně silněji. V posledních dnech přijdou na zem nebezpečné časy.

Velký kazatel Charles Spurgeon kdysi ve svém kázání řekl: „Ty a já nejlépe odstraníme chyby tím, že ukážeme pravdu. Pokud kážeme Krista, ďábel ztrácí moc. Pokud je před vámi křivý klacek, nemusíte vysvětlovat, že je křivý: položte rovný vedle něj a to bude stačit. Když budete kázat pravdu, v její přítomnosti budou chyby a omyly stát v rozpacích.“

V ulicích New Yorku si můžete koupit hodinky Rolex za pouhých 15 dolarů. Jak však každý Newyorčan ví, tyto hodinky nejsou skutečné Rolexky. Jsou to levné kopie těch skutečných.

Pavel byl Pánem zcela uchvácen. Napsal: „Cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista“ (Filipanům 3,7- 8).

Starozákonní příběh Ester je jedním z nejsilnějších příběhů o duchovním boji. Ďábel se snažil vyhladit Boží lid z povrchu země a jako svůj nástroj si vybral zlotřilého Hamana. Tento zámožný a vlivný muž přiměl perského krále, aby vydal výnos, jehož následkem bude vyvraždění všech Židů žijících v Perské říši od Indie po Etiopii.