„Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. ‚Nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl.‘ Ještě před tím, než byl přenesen, dostalo se mu svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.“ (Židům 11,5) Henoch měl úzký vztah s nebeským Otcem a jeho život je svědectvím o tom, co to znamená skutečně chodit ve víře. Jeho společenství s Bohem bylo tak blízké a důvěrné, že ho Pán přenesl do slávy dlouho předtím, než by jeho život na Zemi mohl skončit.

Je nemožné mít víru, která potěší Boha, pokud nebudeme v blízkosti Ježíše a sdílet se s ním, což vychází z touhy po něm. Toto úzké osobní pouto může přijít jedině, když toužíme po Pánu více, než po čemkoli jiném v životě.

Pavel napsal bratrům a sestrám v Korintu dva dopisy, které obsahovaly mocné učení. Pojednával v nich o vzkříšení, druhém příchodu Krista, jeho roli jako soudce, o konci hříchu, ospravedlnění skrze víru, o nebi a o pekle. Ve vší úctě k tamním věřícím je Pavel varoval a naléhal na ně. Žádný jiný sbor nebyl tak láskyplně veden, tak dobře vyučován a poučován o evangeliu milosti.

Náš Pastýř je naším věrným průvodcem v mnoha věcech, třebaže se rozhodujeme špatně. On opravdu říká: „Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti“ (Jan 10,10).

„Pane, co se děje? Existuje nějaké bezpečné místo?“ To byl výkřik mého srdce, když jsem viděl odpadávat lidi, kteří na mě měli v životě velký vliv. Mé srdce bylo vždy zlomené a zmatené a můj duch zažíval boj.

Apoštol Pavel řekl: „Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, totiž toho ukřižovaného“ (1. Korintským 2,2).

Snažili jste se poznat Ježíšův hlas, jen tiše sedět v jeho přítomnosti a čekat? Hledali jste ho kvůli věcem, které nemůžete získat z knih nebo od učitelů? Bible říká, že veškerá pravda je v Kristu a on sám vám ji může předat prostřednictvím svého požehnaného Ducha svatého.

„Kdo z vás by svému služebníkovi hned po jeho návratu z pole nebo pastvy řekl: ‚Pojď ke stolu‘? Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi večeři, vezmi si zástěru a obsluhuj mě; až se najím a napiji, můžeš jíst a pít i ty?‘ Děkuje snad tomu služebníku, že udělal, co mu bylo nařízeno? Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: ‚Nezasloužíme chválu. Jen jsme jako služebníci splnili svou povinnost.‘“ (Lukáš 17,7-10)

Podívej se, v jakém stavu je náš národ a svět. Co vidíš? Kristovo proroctví se naplňuje před našima očima: „Na zemi bude úzkost mezi národy, bezradnými … lidé budou zmírat strachy v předtuše toho, co má přijít na svět, neboť nebeské mocnosti se budou otřásat“ (Lukáš 21,25-26).

„Velikým ziskem je zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má … Máme-li tedy jídlo a oděv, můžeme být spokojeni.“ (1. Timoteovi 6,6.8)

Možná jsi měl sen týkající se tvého povolání, ale někde na cestě se objevila překážka a ty jsi ztratil směr. Brzy ses dostal z cesty úplně a uvědomil sis, jak snadné je nechat se vykolejit. Začínal jsi plný energie, ale věci se tvrdou realitou změnily.