„Věru nadarmo jsem očišťoval své srdce, v nevinnosti myl své dlaně“ (Žalm 73:13).

Žalmista Asaf byl zmatený svým utrpením, obzvláště když viděl snadný život svévolníků kolem něj. Málem sklouzl do jámy nevěry, připravený obvinit Boha, že ho opustil a byl k němu lhostejný. Ve skutečnosti téměř skončil bitvu.

Tento zbožný muž si musel myslet: „Žil jsem spravedlivě a snášel těžkosti celou tu dobu pro nic. Všechno mé snažení přišlo vniveč. Byl jsem mu věrný, chválil jsem Ho a studoval Jeho Slovo a mé soužení a zármutek mi nedává smysl. Proč se mi to děje?“

"Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: „Vezmi s sebou některého z mládenců a vydej se ty oslice hledat.“ (1. Samuelova 9:3)

V Božím slově příběhy o ztracených věcech vyjadřují Otcovo srdce pro ztracené. Bůh chce, aby jeho lid byl ochoten vyjít a zachránit to, co je ztraceno, v tomto příběhu vidíme, jak to asi probíhá.

V posledních letech jsem od Pána dostal vidění budoucnosti. Ukázal mi čas, kdy Duch svatý vstoupí do nočního ticha, aby probudil své děti tak, jako nikdy předtím. Budou jako malý chlapec Samuel, který běžel za knězem Élím, protože neznal hlas, který ho v noci volal (viz 1. Samuelova 3). Viděl jsem, jak tyto děti utíkají vyděšené ke svým rodičům do ložnice, protože si neuvědomí, že k nim promluvil sám Hospodin.

Jaká je vítězná cesta Božího lidu?

Za prvé, ponoř se do Božího Slova, drž se svého mimořádného zaslíbení, vezmi si je do své modlitební komůrky a předlož je Bohu. Mám svá oblíbená biblická zaslíbení, která nesu Bohu, kdykoli k němu volám.

„Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Nebo by mu dal hada, když ho poprosí o rybu? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!“ (Matouš 7:9-11).

Je na tebe vyvíjen tlak ze všech stran, takže jsi zkoušen nad své síly? Tvá síla téměř vyprchala a jsi v pokušení to vzdát? Jestliže jsi v takových nesnázích, jak můžeš zvítězit? Mohu ti říci, co mi o tom odhaluje Bůh.

Za prvé, nemysli si, že prožíváš nějakou neobvyklou jedinečnou bitvu. Naopak! Stalo se to i jiným. Vzpomínáš si na Joba, Jeremjáše, Eliáše, Davida a Pavla? To, čím si procházíš, se běžně dělo a děje věřícím po všechna staletí.

„A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.“ (Matouš 7:24)

Milovaný, nejsi domem postaveným na skále, jestliže potřebuješ kazatele, který bude z kazatelny hřímat, abys poslouchal Boha. Nebo pokud potřebuješ soubor pravidel navržený přímo pro tebe. Nepotřebuješ knihu pravidel, potřebuješ vášnivou lásku pro Ježíše.

Věděli jste, že Satan někdy shromáždí skupinu lidí, aby zničil vaši práci pro Pána? Dají se dohromady, aby vám vzali odvahu a oslabili vaši službu. Pokud si vás však Pán povolal, abyste konali jeho dílo, žádný takový plán proti vám neobstojí.

Nehemjáš byl povolán Hospodinem, aby znovu postavil hradby kolem Jeruzaléma. Práce úžasně postupovaly, vtom však Satan tzv. píchnul do vosího hnízda, aby to celé překazil. Čtyři významní muži se spojili ve spiknutí a „zamýšleli provést [Nehemjášovi] něco zlého“ (viz Nehemjáš 6,2).

Jezreel bylo město, které vynikalo ve válce díky ohromné flotile vozů. Ty vozy reprezentují sílu člověka jít neochvějně dopředu.

Dnes máme “vozový životní styl” — takový pohodlný a jednoduchý, kde všechny naše potřeby jsou uspokojeny. A pokud chceme něco udělat, tak prostě vstaneme a uděláme to.

Mnozí toužíme po tom, aby Bůh více konal v našich životech, ale jen tak, aby se nám druzí kvůli tomu nesmáli. Naše západní myšlení je: „Budu sloužit Pánu, ale ponechám si nad tím kontrolu. Ale tak tomu na počátku církve nebylo. Církev se zrodila z křesťanů, kteří se nechali vést Duchem Svatým a poddali se úplně Bohu. Zvolili radikální cestu, ale právě tam mohl Pán konat.

Nevypořádáš-li se se svými pochybnostmi, propadneš duchu reptání. Budeš tak žít a tak i zemřeš, protože tvé pochybnosti nemohou být pouze potlačeny. Musí být vyrvány z kořenů!

Jen tři dny po svém vysvobození z Egypta se Izraelité setkali s novou zkouškou. Předtím zpívali, hráli na tamburíny a svědčili o síle a velikosti mocného Boha. Chlubili se, že je vede a ochraňuje – a potom přišli do Mary (Mara znamená „vody hořkosti“).