Bůh nás povolal, abychom se odlišovali od světa – nápadně odlišovali.

„Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha [Božího], neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně“ (1. Korintským 2, 14).

Ten rozdíl je přesně to, co svět potřebuje. Jak říká Pavel: „Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, bude ode všech usvědčován a ode všech souzen. Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, pokloní se Bohu a vyzná: „Vskutku, mezi vámi je Bůh!“ (1. Korintským 14, 24–25).

Je možné najít relativně nového věřícího v horách Peru, který rozumí více o Bibli než teologa s titulem PhD. Ve skutečnosti tento nevzdělaný občan Peru nemusí jen vědět více o Bibli, ale on také může znát Hospodina způsobem, kterým Jej řecký nebo židovský scholastik nezná. Vzpomeňte si, že to byl Ježíš, který se radoval a řekl:

“Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým” (Lukáš 10:21,).

PŘED ČTENÍM SLOVA SE MODLI

Tolik bolesti. Tolik utrpení. Tolik trápení způsobeného nemocemi, chorobami a neštěstími. Tak mnoho zraněných věřících. Tolik lidí čelících finanční krizi.

Bible nám říká: „Mnoho zla přichází na spravedlivého,“ (Žalm 34:20). Nicméně, druhá část verše úplně mění jeho význam: „ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí.“

David volal: „Hospodine, pamatuj na Davida, na všechnu jeho starostlivost.“ (Žalm 132:1) Tento Boží muž čelil mnoha problémům. Modlil se: „Pane, zachránil jsi druhé z jejich soužení. Nezapomeň na mě! Pomoz mi, zachraň mě.“

Pokud budeš neustále rozjímat o Písmu a budeš mít s Bohem obecenství skrze modlitbu a uctívání, potom se budeš stále více podobat Ježíši. A když uvidíš, jak tě miluje a jak je k tobě milosrdný, budeš Mu stále více důvěřovat, přijdou-li na tebe zkoušky. Jeho Slovo to objasňuje: „Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při něm“ (2. Letopisů 16:9).

Hledej ho celým svým srdcem a denně dychti po Jeho přítomnosti. Potom poznáš a zakusíš Jeho neuvěřitelnou slávu.

Asi se divíte, proč Mojžíš tak dychtivě vyhlížel Boží slávu, a já věřím, že vysvětlení můžeme nalézt v tomto verši:

„Budu se tam setkávat se syny Izraele a svatostánek bude posvěcen mou slávou“ (Exodus 29:43 – přel., kurzíva autora).

Slovo posvěcen znamená „učiněn čistým.“ Bůh říkal: „Když Mne budete uctívat, setkám se s vámi a zakusíte Mou přítomnost. A budete-li přebývat v Mé přítomnosti, zjevím vám svou slávu. Provedu vás všemi vašimi životními okolnostmi.“

Někteří si možná řeknou: „A co neuvěřitelný zážitek učedníků na Hoře proměnění? Nebylo to zjevení Boží slávy? Byla tam omračující záře a zázračný příchod Mojžíše a Eliáše.“

V té úžasné chvíli však Boží sláva nebyla v Mojžíši či Eliášovi ani ve velkolepé záři. Hospodinova zářící sláva byla v Ježíši.

„Jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý….Z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte“ (Matouš 17,2.5)

„Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.“ (2. Timoteovi 3:1)

Pavel to neříká, aby nás strašil. Vše to přičítá hříchu lidského srdce:

„Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.“ (2. Timoteovi 3:2-5)

Je krásné trávit čas s Bohem. Zaslíbil nám, že čím víc budeme hledat Jeho blízkost, tím víc se bude Jeho přítomnost v našem životě projevovat a obklopí nás Jeho dokonalý řád. A stane se dokonce něco ještě úžasnějšího: vytrvalé usilování o Boží přítomnost nás dovede ke zjevení Boží slávy.

Mojžíš žádá Boha o projev Jeho přítomnosti, "abych tě znal" (Exodus 33:13). A takto svému služebníku Bůh odpověděl: "Má přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinout" (33:14).

Když schází Boží přítomnost, nic není na svém místě, chybí vedení a správné učení. Každý je zákonem sám sobě a dělá, co se mu zlíbí. Takový je dnes obrázek mnoha křesťanských domácností: všude vládne zmatek, nikdo nenachází pokoj ani odpočinek, každý si dělá, co chce. Bůh se ve své milosti trápí nad takovým chaosem.

Ale takhle to nemusí být. Boží zaslíbení se nemění a Jeho Slovo slibuje: „Kdykoli mě budete po zbytek svého života hledat, naleznete mě“ (viz Jeremiáš 29, 13).

Král Ása vedl Boží lid k zázračnému vítězství nad Etiopskou milionovou armádou. Poté vydal svědectví, že Boží přítomnost rozprášila nepřítele.

„Ása volal . . . Hospodine, mimo tebe není pomoci pro boj mezi mocným a bezmocným. Pomoz nám . . . vždyť spoléháme na tebe a ve tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto davu. . . . Hospodin porazil Kúšijce před Ásou.“ (2. Paralipomenon 14:11-12)