Lidé mají sklon soustředit se na své vlastní problémy. Někdy oprávněně, protože mohou být opravdu zdrcující.
Mnozí z vás čelí neuvěřitelným problémům. Ve službě World Challenge dostáváme tisíce dopi-sů a e-mailů, ve kterých si lidé vylévají srdce a žádají o modlitby. Některé z nich jsem v poslední době četl. Upřímně řečeno, je šokující, co mnozí prožívají: drogová závislost, alkoholismus, ne-věra, rozbité vztahy, finanční potíže. A seznam pokračuje dál a dál.
Možná jste už někdy v životě slyšeli o tzv. Zelených baretech, speciálních silách Armády Spoje-ných států. Tato elitní jednotka, armáda v armádě, sestává z velice odhodlaných vojáků, kteří mají špičkový výcvik. Tyto jednotky jsou sestavovány výhradně z dobrovolníků - bojovníků, kteří se osvědčili při běžném výcviku a byli doporučeni svými nadřízenými důstojníky.
Nárokovat si moc, která je v Kristově jménu, není žádná komplikovaná teologická pravda. V knihovně mám knihy, které jsou napsány výhradně na téma Ježíšovo jméno. Autoři je napsa-li, aby pomohli věřícím porozumět hlubokým důsledkům skrytým v Kristově jménu, ale většina z těchto knih je tak „hlubokých“, že to čtenářům nakonec úplně přerůstá přes hlavu.
Věřím, že pravda, kterou máme znát ohledně Ježíšova jména, je natolik jednoduchá, že ji pocho-pí i dítě. Když předkládáme své žádosti v Ježíšově jménu, musíme být plně přesvědčeni, že je to jako by Ježíš sám žádal svého Otce.
Pavel Efezské varoval: „Abychom již více nebyli jako děti, zmítáni vlnami a hnáni větrem kdejakého učení“ (Efezským 4,14). Můžete si myslet: „Tento verš se mě netýká. Můj základ je biblicky pevný. Neberou mě žádné ty nové výstřelky evangelia a lehkomyslné triky, které odvádějí pozornost lidí od Krista. Jsem zakořeněný a zakotvený v Božím slově.“
V době, kdy byla napsána kniha Daniel, byl Izrael v zajetí v Babylonu. V době, kterou popisuje 6. kapitola, měl Daniel za sebou již dlouhá léta služby, bylo mu osmdesát let.
Král Darius povýšil Daniela do nejvyššího úřadu v zemi. Stal se jedním ze tří říšských vládců, vládnoucích nad knížaty a guvernéry 120 provincií. Darius upřednostňoval Daniela před ostatními dvěma vládci a pověřil ho formováním vládní politiky a vyučováním soudních úředníků a intelektuálů (viz Daniel 6,4).
Pocházíte z rozbité nebo nefunkční rodiny? Opakují se ve vašich rodinách různé závislostí? Chcete uniknout rodinnému „dědictví“, jako zneužívání, poruchy, rozvody, diskriminace nebo hádky? Je možné to ukončit? Jak se to dá změnit?
Někdo si možná říká: „Já mám dobrou rodinu.“ Chci se tě zeptat: „Jak se z dobré rodiny stane opravdu skvělá rodina, která je svědectvím toho, jak společně žít, jak si to Bůh přeje?“
Charles Spurgeon, velký britský kazatel, jednou hovořil o tom, že když chce klenotník ukazovat diamanty, pokládá je na černý samet. Kontrast mezi diamanty a černým sametem dává vyniknout lesku šperků. Kdykoli se Bůh něco chystá udělat, využije ty nejvíce nemožné a nepravděpodobné situace. Protože potom, když je hotov, každý řekne: „Jak velký je náš Bůh!“
Spurgeon napsal ve svém kázání s názvem „medová oplatka“: „Naše slabosti jsou černým sametem, na kterém se diamant Boží lásky o to více leskne.“
Dostali jsme v modlitbě neuvěřitelnou autoritu. Jak tuto pravomoc používáme? Skrze Kristovo jméno. Když jsme uvěřili v Ježíše, dal nám své jméno.
Fráze „ve jménu Krista“ není jen formulka, ale vyjadřuje postavení, které máme v Ježíši. To Otec uznává. Ježíš nám říká: „V ten den budete prosit v mém jménu a neříkám, že budu prosit Otce za vás. Sám Otec vás totiž miluje, protože jste milovali mě a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha.“ (Jan 16,26–27)
„Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. Vždyť Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají. Neboť lid bude sídlit na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš už nikdy plakat. Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti“ (Izajáš 30,18-19). Izajáš říkal: „Pokud budeš čekat na Pána, pokud k němu budeš znovu volat a znovu mu důvěřovat, udělá pro tebe všechno, o co prosíš, a ještě přidá.“
Jan 14 obsahuje dvě nádherná zaslíbení. Za prvé Ježíš prohlašuje: „Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a ještě větší, neboť já jdu k Otci. A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li o něco prosit ve jménu mém, já to učiním“ (Jan 14,12–14). Ježíš říká v posledním verši jednoduše: „Požádej o cokoli v mém jménu a já to učiním.“