V New York City můžete navštěvovat jednu církev za druhou, od majestátních katedrál po malé kongregace a zřídka uslyšíte kázat slovo o pokání. Totéž je pravdou o mnoha církvích hlásajících evangelium napříč Amerikou a po celém světě. Můžete navštěvovat jeden sbor za druhým, celé měsíce, a nikdy neuslyšíte ani zmínku o pokání.

Samozřejmě že dnes existují církve, které v tomto biblickém učení neslevují a nedělají kompromisy. Ale v obrovském počtu církví usoudili, že pokání je příliš nepříjemné poselství. Opravdu, celé denominace ho zeslabily, odstranily jeho důraz.

„Tak jako nám jeho božská moc darovala všechno, co patří k životu a zbožnosti, skrze poznání Toho, který nás povolal svou slávou a ctností“ (2. Petr 1:3).

Po léta jsem prohlašoval, že jsem naplněn Duchem, svědčil jsem, že jsem pokřtěn Duchem. Kázal jsem, že mě Duch svatý zmocňuje, abych svědčil, a že mě posvěcuje. Modlil jsem se v Duchu, rozmlouval s Duchem, chodil v Duchu a slyšel Jeho hlas. Opravdu věřím, že Duch svatý je Boží moc.

Všimněte si pozorně úvodního verše 6. kapitoly Soudců: „Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let“ (Soudců 6:1). Tato slova popisují nekonečný cyklus, který se v Izraeli opakoval po generace.

V předcházejících kapitolách nacházíme tato slova, jak se opakují znovu a znovu. Říkají v podstatě: „A děti Izraele činili, co je zlé v očích Hospodinových, a sloužili Bálům… a Bůh je ve svém hněvu vydal do rukou jejich nepřátel.“

Když byla psaná kniha Daniel, byl Izrael v zajetí v Babylonu. A podle 6. kapitoly byl Daniel po dlouholetém životě ve službě stár 80 let. Zbožný prorok a kazatel přežil dva babylonské krále – Nabuchodonozora a jeho syna Balsazara. Nyní slouží Daniel králi Dariovi.

Věřím, že existuje pouze jediná věc, která nás může zachovat, abychom obstáli v těžkých dnech, a tou je poznání Boží slávy. Možná vám to zní jako vznešený, nadnesený pojem, který je lepší přenechat teologům, jsem však přesvědčený, že význam Boží slávy má velmi reálnou hodnotu pro každého skutečného věřícího. Jejím uchopením otevíráme dveře k vítěznému životu!

Při studiu tohoto předmětu jsem pochopil dvě důležité pravdy:

1. Boží sláva je zjevením charakteru a bytosti našeho Pána.

„Nebo stane se v ten den, že shledám všecky národy, kteříž přitáhnou proti Jeruzalému, abych je zahladil. A vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzalémské Ducha milosti a pokorných proseb.“

„I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli, a kvíliti budou nad ním jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakati budou nad ním, jako hořce plačí nad prvorozeným“ (Zachariáš 12:9–10).

Bůh obstaral zdroj života pro celý svět. Ne pouhou potravu, ale život v jeho nejplnější míře – Ježíš to nazval hojným životem.

Bůh poslal manu, aby udržoval život na poušti – a poslal svého Syna Ježíše, aby udržel život v našich dnech. Ježíš řekl: „Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu“ (Jan 6:33).

Připravte se teď, že na své teologii odhalíte něco skandálního. Buďte připraveni, že uvidíte Ježíše ve zcela novém světle. Věděli jste, že jsme k našim problémům přicházeli ze špatného konce? Jsme tak zaujati našimi vlastními problémy, že nám ani na mysl nepřijde, že náš Pán má také problém. A kdybychom rozuměli Jeho problému, brzy bychom se dostali ke kořeni svého vlastního.

Právě teď se celý svět třese, neboť všude na zemi dochází k výbuchu teroru a katastrof. Každý den se probouzíme, abychom se dozvěděli o další pohromě. Někteří pozorovatelé říkají, že jsme svědky začátků třetí světové války.

Nejprve teroristé vyhodili do vzduchu vlaky ve Španělsku, potom zemřely masy lidí při explozi vlaků v Indii. V Pákistánu zničilo katastrofální zemětřesení celá města a zanechalo za sebou tisíce lidí bez domova, tisíce hladových a zraněných. Množství lidí na Dálném východě stále trpí na následky tsunami.

Podle Ježíše se v Soudný den objeví jistý svědek a přednese odsuzující svědectví proti této současné generaci. Královna ze Sáby se postaví na místě pro svědky a její slova budou odsuzovat: „Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun“ (Matouš 12:42).