Věřím, že není nic nebezpečnějšího pro křesťana než nosit v sobě zlobu proti Bohu. Jsem zaskočen narůstajícím počtem věřících, které znám, co jsou popuzeni proti Bohu. Možná si to tak moc nepřiznají – ale někde hluboko uvnitř nosí určitý druh zášti proti Němu. Proč? Věří, že On se nezajímá o jejich životy nebo problémy! Jsou přesvědčeni, že se o ně nestará – protože neodpověděl na jejich důkladnou modlitbu nebo nezasáhl v jejich prospěch.
Nedávno vyšel na titulní straně časopisu Newsweek článek s názvem "Svět bez otců." Zaměřoval se v první řadě na afroamerické rodiny a alarmující růst počtu dětí, které vyrůstají bez otce. Uvažujte například:
Existuje jedna stará církevní píseň, která má pro mne hluboký význam. Říká: „Ježíš rozprostřel stůl, u kterého se sytí Boží svatí. On zve svůj vyvolený lid: Pojďte a jezte.“ Tento stůl je v nebesích a my u něho máme vírou sedět. Pavel potvrzuje, že jsme byli „vzkříšeni a posazeni na nebesích v Kristu Ježíši“ (Efezským 2:6).
Chci vás vzít zpět do jednoho z nejtemnějších dnů v historii Izraele. Právě v tento den stála jedna vdova před třemi rakvemi, obklopená naříkajícím davem. V tomto truchlícím davu byly stovky plačících vdov, právě tak jako spousta raněných vojáků, některým jejich zranění stále krvácela.
Uprostřed této scény byla bezejmenná vdova, která stěží dokázala stát před třemi rakvemi. Těhotná a v bolestech, na pokraji zhroucení, musela být podpírána dvěma služkami. Tato žena byla duchovně i duševně mrtvá, žádný život v ní nezůstal, byla zcela přemožena svým zármutkem a bolestí.
Ve 25. kapitole Izaiáše je popsána neuvěřitelná vize. V ní je prorok Izaiáš přenesen do budoucnosti, do úplně posledních dní. Bibličtí komentátoři se shodují, že tohle je jeden z nejjasnějších obrázků v Písmu, který se týká konce časů. Není to žádná mystická, mlhavá předpověď. Izaiáš nám přesně ukazuje, co Bůh zamýšlí pro národy a pro církev těsně před koncem. A právě teď žijeme přesně v té hodině, kterou Izaiáš popisuje.
Často jsem se divil otázce, kterou Ježíš pokládá v Lukáši 18:8: „Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?“ Co tím mohl Pán mínit? Když se dnes dívám kolem po církvi Ježíše Krista, myslím, že žádná jiná generace nebyla tak zaměřena na víru jako naše.
Každý, zdá se, mluví o víře. Hemží se tu kázání na toto téma. Po celé zemi se pořádají semináře a konference o víře. Knihy o tomto předmětu zaplňují police křesťanských knihoven. Množství křesťanů se shromažďují na shromážděních, aby se podepřeli a povzbudili poselstvím o víře.
Chci vám ukázat, co se stane národu, když jeho čelní představitelé – stejně jako Boží lid v té zemi – odmítnou Bibli jako Pánův Boží hlas. Všude tam, kde je odstraněna autorita Písma, následuje brzy chaos – a ve dveřích se objeví soud.
Nevím o žádném národu dnes na zemi, který je řízen Božím svatým slovem. V mnoha muslimských zemích se lidé podřizují autoritě koránu, a Mohamedovo slovo je zákon. Ale národy, u nichž se předpokládá, že jsou křesťanské, neexistuje takové podrobení se svatému písmu.
Žalmista píše o nádherném tajemství, jak se těšit z naplněného, radostného života: „Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou“ (Žalm 89:15). Hebrejský význam tohoto verše říká: „Ti, kdo mají zjevení radostného zvuku, se budou každý den probouzet s pokojem, silou a štěstím. Jejich život bude naplněný radostí z ranního slunce.“
Po jeden a půl století neměla Amerika na svém území cizí vojska. Nebyli jsme přepadeni, atakováni ani bombardováni. Poslali jsme své vojáky bojovat do mnoha válek, ale vždy na území jiných národů. Skutečně jsme byli ušetřeni – užívali jsme si míru a prosperity.
I teď si Amerika ulehčeně oddechla, neboť se zdá, že již neexistuje nukleární hrozba. Věříme, že komunismus je mrtvý, že Rusko již nikdy nepovstane jako světová velmoc.
Izaiáš 19 obsahuje úžasné proroctví, které se týká každého ztraceného Božího dítěte a každého odpadlíka ve světě. Tato kapitola obsahuje dvojí proroctví, adresované jak skutečnému Izraeli, tak duchovnímu Judsku – dnešní církvi.
Je nazýváno „proroctvím o Egyptu.“ Je tak dalekosáhlé, tak neuvěřitelné, že mu sotva uvěříme. Přesto je všechno, co Izaiáš v této kapitole prorokuje, potvrzeno samotným Kristem v Novém zákoně.
