„I stal se boj na nebi“ (Zjevení 12:7).

Slyšíme dnes hodně hovořit o boji s terorismem. Slyšíme o válce zvané džihád, o boji v Palestině, o vyhrožování válkou ze Severní Koreje. Nikdy v historii nebyl takový čas válek po celé zemi. A tyto konflikty jsou široce uváděny v obecnou známost díky možnosti bezprostředního přenosu informací, který teď máme. Téměř okamžitě získáváme zprávy o bombardování, přepadání, smrtelných obětech.

David se modlil: „Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám“ (Žalm 16:1). Hebrejské slovo, které David používá pro „ostříhej (zachovej)“ v tomto verši, je přeplněné významem. V podstatě říká: „Postav kolem mě plot, zeď z ochranného trní. Střež mě a uchovej mě. Pozoruj každý můj pohyb, všechna moje vcházení a vycházení.“

„Strojíš stůl před obličejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá“ (Žalm 23:5).

Ze všech nádherných zaslíbení, které nám Bůh ve 23. žalmu dává, je tento jeden z nejskvělejších. Přemýšlej o tom, co se zde zavazuje pro nás udělat. Říká, že pro nás připraví stůl, na něj rozprostře nádherné jídlo, potom oblékne zástěru číšníka a slouží nám hostinu. A to vše dělá před našimi nepřáteli.

V dnešní době vidíme rockové hvězdy a hudební skupiny, jak přicházejí a odcházejí. Možná si vzpomínáte na vzestup psychedelického rocku, punk rocku a později grunge rocku. A nyní je zde něco, co se nazývá anti-Christ rock. Možná jste slyšeli o nové skupině, která ohlašuje toto hnutí. Její název je Marilyn Manson. Své jméno si složili ze jmen Marilyn Monroe a masového vraha Charlese Mansona. A naplňují haly a sály po celé zemi!

Apoštol Pavel byl nejvěrnější Boží služebník. A já věřím, že za Pavlovou věrností byly tři důležité motivace: naděje, láska a bázeň.

Měl požehnanou naději věčného života, která ho motivovala k věrnosti. Měl také velkou lásku pro Krista. V 2. Korintským 5:14 říká: „Láska zajisté Kristova víže nás“ – což znamená, že ho to nutilo zůstat věrný Bohu.

Ale Pavlova věrnost byla motivována ještě něčím jiným: posvátným strachem z hodiny, kdy bude stát před Soudcem světa o Soudném dni!

Chci vám ukázat nejtragičtějšího muže v historii. Není to Jidáš, není to Herodes, není to dokonce nikdo, kdo nenávidí Boha. Byl to syn Davida, král v Jeruzalémě, a prototyp nejsmutnějšího, nejpolitováníhodnějšího, nejdojemnějšího muže na zemi.

Prosím, vyslechněte mě až do konce, když vám budu vyprávět, že starozákonní král, roky před Betlémem a Kalvárií, minul Krista. Jak může člověk minout Krista století předtím, než se narodil?

V Žalmu 27 David úpěnlivě prosí Boha v naléhavé, horlivé modlitbě. Ve verši 7 prosí: „Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.“ Jeho modlitba je zaměřená na jedinou touhu, jediný cíl, něco, co ho zcela stravovalo: „Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu“ (Žalm 27:4).

David dosvědčuje: „Mám jednu modlitbu, Hospodine, jednu prosbu. Je to můj jediný, nejdůležitější cíl v životě, moje ustavičná modlitba, jediná věc, po které toužím. A budu o ni usilovat vším, co je ve mně. Tato jediná věc mě stravuje jako můj ustavičný cíl.“

Když trávil Ježíš poslední hodiny se svými učedníky, řekl jim: „Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám“ (Jan 16:23). Potom jim řekl: „Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla“ (16:24).

Jak neuvěřitelné prohlášení. Když došlo k této scéně, Kristus své následovníky varoval, že bude vzat pryč a krátkou dobu je neuvidí. Ale jedním dechem je ujistil, že mají přístup ke každému požehnání z nebe. Všechno, co měli udělat, bylo žádat v jeho jménu.

V úterý 20. září 2001 přednesl president Spojených států mocnou řeč na společném zasedání Kongresu. Varoval Ameriku, že jsme teď ve válce proti celosvětovému terorismu. Prezident nazval tuto válku bitvou mezi svobodou a náboženským terorismem. Teroristé, proti kterým válčíme, se snaží vnutit celému světu svou náboženskou víru.

Toto je skutečně přiznaný cíl všech islámských extremistů. Chtějí nahradit Bibli Koránem. A snaží se vnutit zemi jediné náboženství: islám.

Druhá kapitola 2. Královské obsahuje jednu z nejokázalejších pasáží celého Starého zákona. Tato kapitola nám vypráví zázračný příběh stárnoucího proroka Eliáše a jeho služebníka Elizea. Když sledujeme vyprávění, Bůh informuje Eliáše, že jeho služba na zemi končí. Nyní má překročit řeku Jordán a jít na určené místo, kde ho nebeský kočár vyzvedne a přenese do slávy.