Mnoho křesťanů vstává každé ráno, jen aby čelilo nepopsatelným problémům – fyzické bolesti, citovému trápení, finančním těžkostem. Mnozí jsou tak bombardováni trápením za trápením, jsou plní úzkosti: „Je toho všeho na mne mnohem víc, než kolik zvládnu. Mé problémy jsou všude kolem, aby mě zničily. Nemám sílu, abych s těmi věcmi dál bojoval. Jak to kdy zvládnu?“

Naše služba dostala mnoho dopisů od svatých, kteří denně snášejí extrémně těžké okolnosti. Nedávno jsme já a moje žena strávili den čtením některých z těchto dopisů:

„Ve vašich srdcích ať vládne Boží pokoj, k němuž jste také byli povoláni v jednom těle; a buďte vděční“ (Koloským 3:15).

Tento jediný verš obsahuje neuvěřitelný příkaz. Celé tělo Ježíše Krista bylo Bohem povoláno k tomu, aby ve svých srdcích, myslích a tělech nechali vládnout Boží pokoj.

Boží pokoj má být arbitrem našich životů, má vládnout nade vším. Jestliže někdy existoval čas, kdy bylo nutné, aby toto volání zaznělo, je to dnes, v této hodině nepokoje a zmatku! Zjevení 6:4 hovoří o ohnivě rudém koni, který projíždí celou zemi s tímto mandátem:

Žijeme v době, v níž se musí rozumět poselství proroků a také je proklamovat. Ježíš žil a kázal stále s vědomím toho, že naplňuje slova proroků. „Tehdy vzal k sobě těch dvanáct a řekl jim: Hle, jdeme vzhůru do Jeruzaléma a tam se Synu člověka naplní všechno, co je napsáno skrze proroky“ (Lukáš 18:31).

Ježíš napomínal dva učedníky na cestě do Emauz za to, že nevěří tomu, co říkali proroci. „On jim tedy řekl: nechápaví a srdcem pomalí věřit všemu tomu, co mluvili proroci!“ (Lukáš 24:25).

"K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře … Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech" (Izaiáš 8:20, 22).

Včera večer jsem se zúčastnil Křesťanského hudebního festivalu. Nikdy nezapomenu, co jsem viděl, a mohu pravdivě říci, že to byla srdcervoucí zkušenost. Od odchodu z koncertu jsem hodiny plakal, sténal v Duchu a cítil hněv svatého Boha, který plál proti tomu, co jsem viděl.

Na tajném obřadu, který naplánoval Hospodin, pomazal Samuel Davida za krále v Izraeli. Samuel tomuto zbožnému mladíkovi řekl: „Teď jsi Bohem pomazaný, abys vládnul jeho lidu.“ Ale bude to pro Davida ještě dlouhá cesta k trůnu. Než se slib jeho pomazání naplní, bude tento oddaný a věrný Pánův služebník čelit mnoha zkouškám a testování.

Každá diskuse o utrpení a zkouškách musí začínat u nejustaranějšího, nejvíce trápeného, nejzoufalejšího a nejsklíčenějšího věřícího všech dob. Muž, o kterém mluvím, byl spravedlivý, věrný, Boha milující služebník, horlivý v modlitbě a uctívání. Ale když jeho život zaplavil smutek a trápení, začala znít slova téhož muže jako slova nějakého ateisty.

Na úplném vrcholu svého trápení usoudil tento služebník následující: „Ač bych pak i volal, a on (Bůh) mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj, poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.“

„I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi … řkoucí: Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a volej proti němu; neboť jest vstoupila nešlechetnost jejich před oblíčej můj. Ale Jonáš vstal, aby utekl do Tarsu od tváři Hospodinovy“ (Jonáš 1:1–3). Známe Jonášův příběh. Je to muž, který se snažil utéci od Boha. Hospodin dal Jonášovi mandát, aby kázal soud ve městě Ninive. Ale místo,aby varoval Ninive, Jonáš prchnul.

Jestliže prohlašuješ, že nemáš žádné nepřátele, rád bych ti učinil nabídku. Chci s tebou uzavřít smlouvu na napsání knihy, kde vysvětlíš, jak se ti podařilo dostat se v životě tak daleko, aniž by se ti jediná osoba postavila na odpor. Tvá kniha by byla jistě bestsellerem.

Křesťané dnes žijí v čase velikého osvícení. Duch svatý nám odhalil mocný význam Ježíšova kříže, který pro naše životy znamená neuvěřitelná požehnání.

Byla doba, kdy byl Kristův mocný čin světem zastírán. Toto období se nazývalo “Doba Temna” - jednoduše proto, že byl význam kříže lidským očím zahalen.

„A Duch jest, jenž svědectví vydává, že Duch jest pravda“ (1. Jan 5:6).

Před několika lety jsem byl pozván, abych navštívil probuzenecké shromáždění v předměstské církvi za New York City. Lidé horovali o „úspěšné evangelizaci,“ kterou tu pořádali dva mladíci evangelisté. Posléze jsem na jedno jejich shromáždění šel a seděl jsem vpředu s týmem služebníků. Vůbec jsem nevěděl, že na mě čeká strašný zážitek.