„Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest“ (Joel 2:1).
Ó Sióne, svatí Boží lidé, procitněte a uvědomte si zvuk trouby, neboť den Hospodinův je blízko, a náš Král přichází ve slávě se svými vojsky, aby nastolil své království.
Ve 14. kapitole Matouše nacházíme Ježíše, jak nastupuje do loďky, aby se odebral na „pusté místo,“ kde by mohl být sám. Právě se dozvěděl, že Janu Křtitelovi setli hlavu a že byl pohřben. Byl touto zprávou tak pohnut, že cítil potřebu být sám a modlit se.
Jak často jste slyšeli křesťany říkat: „Bůh ve své církvi dělá novou věc“? Ta „nová věc,“ o které se zmiňují, se může nazývat probuzení, vylití, navštívení nebo Boží hnutí.
Ale velice často tato „nová věc“ rychle zanikne. A jak se jednou ztratí, nelze ji znovu nalézt. Tím se ověřuje, že to vůbec není Boží hnutí. Po pravdě řečeno, křesťanští sociologové šli po stopách mnoha z těchto takzvaných navštívení a zjistili, že průměrná délka těchto událostí je kolem pěti let.
Když byl Ježíš na cestě do Galileje, přišel k Jákobově studni v Samaří. Unavený z cesty se zastavil, aby si tu odpočinul, zatímco učedníci šli nakoupit jídlo. Mezitím přišla ke studni samařská žena, aby nabrala vodu. Ježíš se k ní obrátil s upřímnou prosbou: „Dej mi píti“ (Jan 4:7).
Tady na ulicích New Yorku můžete koupit hodinky Rolex za patnáct dolarů. Prodavač vyvolává: „Kupte si u mě své Rolexy,“ a okatě nabízí blýskavé hodinky s nápisem Rolex na ciferníku. Když si hodinky prohlédnete, všechno na nich vypadá jako na Rolexech. Ale každý obyvatel New Yorku ví, že tyto hodinky nejsou pravé Rolexy. Jsou to pouhé napodobeniny – laciné kopie originálu.
To, co se vám chystám říci, vás možná šokuje – ale věřím tomu celým svým srdcem. Nejtvrdší srdce v tomto světě nejsou mezi bezbožníky – ale mezi Božím lidem!
„…V bázni Hospodinově uchází se zlého“ (Přísloví 16:6). „Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé…“ (Přísloví 8:13). „Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje…“ (Jan 14:21). „To je ta láska, abychom chodili podle jeho přikázání…“ (2. Jan 1:6).
„Probuď se, probuď se! Oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť nebude již více na tě dotírati neobřezaný a nečistý. Otřes se z prachu, povstaň, posaď se, Jeruzaléme; dobuď se z okovů hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská. Takto zajisté dí Hospodin: Darmo jste sebe prodali, protož bez peněz budete vykoupeni“ (Izaiáš 52:1-3).
Bůh nemá žádné potěšení z testování Jeho dětí. Bible říká, že Kristus s námi soucítí ve všech našich zkouškách, že je dotčen pocity naší slabosti. Ve Zjevení 2:9 říká církvi: „Znám tvé… soužení a chudobu…“ Říká v podstatě: „Vím, čím procházíš. Možná tomu nerozumíš, ale já o tom vím všechno.“
Je nezbytné, abychom této pravdě porozuměli, protože Pán opravdu testuje a zkouší svůj lid. Písmo říká: „Nebo jsi nás zpruboval, tak jako přečištěno bývá stříbro“ (Žalm 66:10). „…pravost vaší víry… se zkouší ohněm“ (1. Petr 1:7). „Hospodin zkušuje spravedlivého“ (Žalm 11:5).
Exodus 33 předkládá paradox. Verš 11 nám říká: „A mluvíval Hospodin k Mojžíšovi tváří v tvář, tak jako mluví člověk s přítelem svým.“ Potom, jen o pár veršů dále, čteme: „Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal“ (33:20). To doslova znamená: „Mou tvář nelze spatřit.“
Co si o tom máme myslet? Jeden verš nám říká, že Mojžíš viděl Hospodinovu tvář. Ale další jasně říká, že nikdo nemůže spatřit Hospodinovu tvář a přežít.
