„On nás zachránil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy“ (2. Timoteovi 1,9).

Každý věřící má svaté povolání od Pána a Bůh slibuje, že pokud budeme jednat ve víře a důvěřovat mu, tento plán uskuteční. Avšak každý, kdo chodil s Ježíšem dlouhou dobu, může dokázat, že při následování Božího povolání narazíme na překážky.

Petr je klasickým příkladem věřícího, který selhal a opět povstal a radoval se z velkého úspěchu. Těsně před ukřižováním zapřel třikrát Ježíše (přečtěte si v Markovi 14,66-72). Ve chvíli, kdy měl úžasnou příležitost přiznat se ke Kristu, jej zapřel. Ale po vzkříšení zažil setkání s Ježíšem tváří v tvář a to vdechlo nový život  a sílu do jeho služby.

Písmo říká: „Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením“ (1. Korintským 1,30). Nenech se odradit výrazy v tomto verši. Jednoduše řečeno, cílem evangelia je vykoupení a Boží milost zahrnuje všechno, co pro nás udělal skrze Krista, aby nás vysvobodil z moci ďábla a přivedl nás do svého překrásného království!

Apoštol Pavel říká: „Choďte Duchem, a nevykonáte žádost těla.“ (Galatským 5,16) Také řekl, „Jsme-li živí Duchem, dejme se Duchem také řídit.“ (Gal 5,25)

Chodit Duchem znamená jednoduše dovolit Duchu Svatému v nás vykonat to, co jej Bůh poslal vykonat. Ježíš řekl o svém Otci,A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky – Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás.“ (Jan 14,16-17)

„Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou … Zastyděli se, že páchají ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení.“ (Jeremiáš 6,13.15)

Na těch, kdo se drží neochvějné víry, se projeví slavná Kristova moc vzkříšení. Pouze ty a Pán znáte všechny důvěrné aspekty vašeho vztahu – uvede tě v úžas, uchvátí tě, ukáže ti svou slávu!

Význam Krista je shrnut v tomto mocném verši: „V Něm byl život“ (Jan 1,4). On byl – a stále je – pulzující život. Ježíš byl napojen na tajný zdroj, který se nikdy nevyčerpal a který jej stále obnovoval a občerstvoval. Nikdy nebyl otrávený nebo unavený z davu, který se na něj mačkal, a Jeho trpělivost nebrala konce.

Mnozí křesťané se v životě potýkají s obrovskými překážkami. Může to být ztráta zaměstnání, stresující manželství, nemocný blízký, nebo dítě zápasící s vírou. Nezáleží na tom, jak ty neradostné věci možná vypadají, Bůh koná v životě těch, kdo ho milují a vkládají v něho důvěru.

V Bibli čteme o chudé vdově, která byla v beznadějné situaci. Po smrti svého manžela nebyla schopná splácet dluhy a přišel k ní věřitel. Tehdy věřitelé nezabavovali jen majetek; brali si i děti. Zoufalá vdova požádala o pomoc proroka Elíšu.

Ačkoli je zásadní porozumět zásadám vítězné modlitby, samo porozumění tě nepřivede k průlomu. Ve skutečnosti neschopnost modlit se často souvisí s velikou znalostí Písma. Pouze Duch Svatý nás může inspirovat k účinné modlitbě a používá k tomu různé prostředky.

Opravdová modlitba se rodí z pocitu, že něco potřebujeme, z poznání, že musíme žádat Boha, aby zasáhl. Příběh Anny v Bibli nám slouží jako motivace k modlitebnímu životu. Může být nazvána „První dámou modlitby“ protože je první ženou, jejíž prosba byla zaznamenána v Písmu.

Často očekáváme, že Bůh bude jednat jedním ze dvou způsobů: buď tím, že sešle nadpřirozené vylití Ducha svatého, aby mnoho lidí přišlo do jeho království, nebo tím, že sešle soud, aby srazil lidi na kolena, nebo je dokonce zničil. Ale, milovaní, to není Boží způsob jak měnit věci. On si na budování nových věcí vždy používal a používá obyčejné muže a ženy, kterých se dotýká a naplňuje je Duchem svatým a s velkou vírou a mocí je posílá do boje! „Všichni byli naplněni Duchem svatým“ (Skutky 2,4).

Ježíš říká: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ (Jan 14,27)

Mnoho křesťanů nosí v srdci starosti, někteří žijí ve strachu, tajně je sužuje panika, nepokoj a bezesné noci. K mnoha lidem na chvíli přijde pokoj, ale zase odejde, a oni jsou opět týráni strachem, nepokojem a stresem. Avšak Zachariáš prorokoval, že Mesiáš přišel „abychom vysvobozeni z rukou nepřátel beze strachu mu sloužili ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny dny svého života.“ (Lukáš 1,74-75)