Co byste chtěli, aby Bůh udělal, kdyby měl během příštích tří týdnů vykonat něco zázračného, co by změnilo váš život?
Podívejme se na situaci, kdy to Bůh udělal na Pavlových cestách. „Přes Amfipolis a Apollonii pak přišli do Tesaloniky, kde byla židovská synagoga. Pavel tam podle svého zvyku šel a po tři soboty jim vykládal Písmo.“ (Skutky 17,1-2) Pavel byl v tomto městě jen tři týdny a v synagoze promluvil jen třikrát, než ho pronásledování donutilo uprchnout.
Pokud používáte kreditní karty, potřebujete sebekontrolu. Karty jsou dobrá a pohodlná věc, ale mohou vás také dostat do velkých problémů. Jaký je mezi tím rozdíl? Sebeovládání.
„Ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni“ (Koloským 3,15).
Verš obsahuje neuvěřitelný příkaz. Bůh vyzývá Kristovo tělo, aby nechalo své srdce, mysl i tělo ovládat jeho pokojem. Boží pokoj má být rozhodčím a správcem našich životů. Pokud bylo někdy potřeba vyslovit tuto výzvu, pak je to právě dnes, v této hodině zmatku a nepokoje.
Nedávno jsem pátral ve svých odborných knihách, abych našel způsoby „léčby“ nevěry, ale nic mě neoslovilo. Tak jsem prosil Boha o něco jednoduchého, a on mi dal dva nápady, jak zbavit srdce nedůvěry.
„Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají“ (Židům 11,6).
Všechny modlitby na světě vám nepomohou, pokud budou bez víry. Můžete se postit a modlit se dny nebo týdny, ale bez víry Boha nepotěšíte. Vaše úsilí vám nic neprospěje, pokud vaše srdce nebude zakotveno ve víře.
„Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam. Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane“ (Jakub 1,6-7).
„Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.“ (1. Janova 5,10)
Vzpomeňme ohavné hříchy Izraele na poušti: reptání, modlářství, vzpoura, smyslnost a další. Je to dlouhý seznam, ale žádný z nich nevyvolal Boží hněv. Byla to jejich nevěra, která rozhněvala Boha.
Marek 2 a Jan 5 podávají zprávy o dvou invalidech. Oba měli hodně společného. Byli ochrnutí a nemohli si sami pomoct, a ve svém bezmocném stavu se nečekaně setkali s Ježíšem. Oba byli uzdraveni.
Ježíš řekl náboženským vůdcům své doby: „ ‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ (Matouš 22,37-40)
Mohl bych jmenovat celý seznam hříchů, kterých se křesťané dopouštějí, ale žádný z nich není jako hřích, o kterém chci mluvit. Matkou všech hříchů, která dává vzniknout všem ostatním, je hřích nevěry.
„Kde se však moudrost nalézá? A rozumnost kde přebývá? Člověk nezná její cenu, v zemi živých ji nenajde.“ (Job 28,12-13)
Často zapomínám, jak velký je Bůh, a jak málo a omezeně mu rozumím. Všemohoucí a věčný, přebývá v každém koutě vesmíru. Dal nám úplně první nádech a bude vedle nás, až vydechneme naposledy.