Ježíš nás volá, abychom přestali přemýšlet o zítřku a odevzdali svou budoucnost zcela do jeho rukou: „Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ Po tom všem se shánějí pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení.“ (Mt 6,31-34)
Na cestách po světě jsem byl svědkem vlny odpadnutí od Krista. Úplné tsunami. Celé denominace byly tím zachyceny a zůstaly jen ruiny apatie. Bible jasně varuje, že i oddaní věřící mohou odejít od Krista.
Křesťan, který hledá „pokoj a bezpečí za každou cenu“ a jde mu jen o spásu, zaplatí vysokou duchovní cenu. Jak se tedy můžeme ubránit, abychom nebyli uneseni proudem od Krista, a co znamená nezanedbávat „slavné spasení“? Pavel nám říká: „Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.“ (Židům 2,1)
Jednoho dne jeden můj přítel, pastor, odcestoval do Wyomingu, aby si s dvěma přáteli zajezdil na sněžném skútru. Projížděli se krajinou a užívali si to až do té chvíle, než zjistili, že jsou úplně bez signálu. Žádná GPS, žádný kompas.
Bylo to něco jiného, než když ztratíte orientaci v krajině, kde stačí jít například dvě hodiny, a najdete silnici. Toto byla situace, kdy strávíš noc bez naděje, schoulený pod sněžným skútrem, situace, kdy posílají helikoptéry, aby tě zachránili.
Bůh nám dal neotřesitelné zaslíbení pro život na Zemi. Když se nepřítel naší duše snaží nás přemoci, říká: „Můj lid však pozná mé jméno, pozná v onen den, že to jsem já, kdo prohlašuji:‚Hle, jsem zde.‘“ (Izajáš 52,6) Jinými slovy, Bůh říká: „Až budeš v nejtěžší zkoušce, přijdu a promluvím k tobě. Uslyšíš mě, jak říkám: ‚To jsem já, Ježíš, tvůj spasitel. Neboj se.‘“
Apoštol Petr nám říká: „Bůh … neušetřil starý bezbožný svět, když jej zaplavil potopou, ale zachránil kazatele spravedlnosti Noema a sedm lidí s ním. Města Sodomu a Gomoru obrátil v popel, když je pro výstrahu budoucím bezbožníkům odsoudil ke zkáze, ale spravedlivého Lota … vysvobodil … Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušek“ (2 Petrův 2,4-9).
V roce 1958 jsem četl zprávu o sedmi dospívajících chlapcích, kteří byli souzeni za vraždu zmrzačeného chlapce. Velice se to dotklo mého srdce. Duch svatý ve mně byl velmi znepokojen a já cítil, že mám jet do New Yorku, kde se konal soudní proces. Vstoupil jsem do soudní síně plně přesvědčen, že mě Duch vede, abych se pokusil s těmi chlapci mluvit.
Když jsem žádal Ducha svatého o radu, jak se ubránit lhostejnosti, připomněl mi selhání apoštola Petra a jeho duchovní obnovu. Petr zapřel Krista, těm, kdo Ježíše zajali, řekl: „Neznám ho.“
Mezi apoštoly byl Petr prvním, kdo svůj boj vzdal. Opustil povolání, které mu Ježíš dal a odešel ke své původní práci. Ostatním řekl: „Jdu lovit ryby.“ Ve skutečnosti tím řekl: „Nezvládnu to. Myslel jsem, že svůj úkol dotáhnu do konce, ale selhal jsem a zklamal Boha tak, jako ještě nikdo přede mnou. Nemůžu už bojovat dál.“
Ano, možná milujete Boha a hledáte ho, ale to nestačí. Opravdovým vítězstvím v Kristu není to, že ho hledáte, ale spíše, že on vyhledal vás. Přišel za vámi a získal vás.
David to poznal, když psal 119. Žalm, verše 175-176: „Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje nařízení. Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!“ David říká Bohu: „Jsem ztracený a bloudím. Cítím chlad srdce, nedostatek touhy po modlitbě. Už necítím ten pocit očekávání, když přijdu do domu Páně.“
V určitém okamžiku své křesťanské cesty překračujeme to, co by se dalo nazvat „linie poslušnosti“. To je, když se někdo celým srdcem rozhodne chodit s Pánem. Když si uvědomí, že ho nic na tomto světě nemůže držet, a rozhodne se poslouchat Boží slovo ve všech směrech a za každou cenu.
Ježíš řekl: „Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám“ (Jan 14,18). Kristus shromáždil své vyvolené k poslední večeři předtím, než šel na kříž. Ti muži byli velice smutní. Mají přijít o svůj jediný zdroj útěchy.
Ježíš byl jejich průvodce, učitel, radost, pokoj a naděje a nyní je opouštěl. Postavili svůj celý svět na něm a on už s nimi nemohl být.