„Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne‘ “ (Matouš 15,7-8).

Chci mluvit o rozptylování mysli během modliteb a uctívání - zejména v domě Božím. Ježíš nazýval pokrytci lidi, kteří přišli do jeho přítomnosti, ústa měli plná chvály, ale jejich mysl a srdce byly daleko. Přímo jim řekl: „Ctíte mě ústy - ale vaše mysl a srdce jsou ode mne daleko!“

„Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: ‚Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!‘ “ (Žalm 2,1-3) 

Všimněte si, co žalmista řekl o vůdcích národů. „Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají …“ (Žalm 2,2).

Podívejme se na slovo, které Bůh dal Élímu, jednomu z kněží, o jeho synech: „Ano, řekl jsem, že tvůj dům a tvůj otcovský rod zůstanou v mé službě navěky. Teď ale Hospodin praví: V žádném případě! Ty, kdo mě ctí, poctím; ty, kdo mě znevažují, však zostudím. Hle, přicházejí dny, kdy zlomím tvou moc a moc tvého otcovského rodu! Nikdo ve tvém domě se nedočká stáří.‘“ (1. Samuelova 2,30-31) 

Bůh povolal Abrama, aby opustil svůj domov, zemi, rodinu, kulturu i dědictví. Opustil to všechno, a odešel do země, kam ho Bůh přivedl (viz Genesis 12). 

To je úžasná víra! S důvěrou nechal všechno za sebou a celým srdcem okamžitě zareagoval na slovo, které člověk slyší v srdci, ať už jako slyšitelný nebo tichý vnitřní hlas. Abram poslechl a odešel a vzal s sebou mladého synovce jménem Lot. 

Pokud říkáš, že jsi křesťan – že miluješ Ježíše a posloucháš ho – a přesto ho den za dnem zanedbáváš tím, že se nemodlíš, pak ho opravdu neznáš. Tvůj dům není postaven na skále; je postaven na písku a v těžkých časech se zhroutí.

„A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“ (Matouš 7,26-27)

Zákon nebyl zamýšlen pro člověka, jehož poslušnost pramení z touhy dělat Bohu radost. Člověk, který miluje Boha, se neptá, jestli jeho jednání vyhoví zákonu nebo ne, jestli je něco povoleno nebo zakázáno. Má jediné kritérium: „Co si můj Pán přeje?“

Ježíš Kristus mi zanechal dědictví a já si ho nárokuji jako své. Písmo říká: „spravedliví jsou smělí jako lvi (Přísloví 28,1). Přijmete-li dokonalou Kristovu spravedlnost, budete mít smělost lva. Už se nikdy nikoho nebudete bát nebo hledět na někoho jiného a cítit se nehodní. Můžete říci: „Mám dokonalou spravedlnost Ježíše Krista připsanou vírou. Ne, není moje. Je Ježíše, ale on sám mi ji daroval, takže ji mohu nazvat vlastní!“

Nespokojte se s částečnými vítězstvími jen proto, že jste unavení, frustrovaní nebo se cítíte bezmocní. Bůh se nikdy nezastaví v polovině cesty k vítězství. Chvíle, kdy se cítíte tak unavení, že už nemůžete udělat ani jeden krok, je často okamžikem, kdy Bůh chystá průlom a vítězství.

Život většiny lidí je tak přeplněný, že mnoho věcí nestíhají. A tak dojde i na podobnou situaci: „Nestihli jsme přijít na Jimovu svatbu. Škoda. Pošleme jim dárkový poukaz.“ V biblických dobách pozvání na svatbu znamenalo hodně. Pokud někdo byl pozván na svatební hostinu prominentní osoby a zmeškal by ji, byla by to velká ostuda.

Co děláte, když jste na dně? Co děláte, když se zdá, že je všechno proti vám, nebo nemáte dostatek zdrojů či možností? Vracíte se domů v noci, a stále jste ve  stresu, úzkosti a strachu?

Pokud chcete ve svém životě vidět vítězství, budete o ně muset bojovat; v boji vám Bůh dodá sílu a zdroje, které potřebujete. Na konci budete oslavovat Ježíše Krista.