Není žádný recept na to, jak žít v závislosti na Pánu, ale zde jsou jednoduché směrnice, které můžeš vzít v potaz. Za prvé, buď si jistý, že Hospodin touží zjevit ti svoji vůli až do nejmenších podrobností tvého života. Duch svatý, který v tobě přebývá, zná Boží vůli pro tebe, povede tě a bude k tobě mluvit.
Ježíš řekl svým učedníkům, „Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce“ (Jan 15,16). A k tomu dodal: „A vaše ovoce aby zůstalo.“ Tato slova se týkají i Jeho učedníků v dnešní době. V podstatě jim říká, „Žijte tak, aby vaše ovoce bylo trvalé.“
Všichni se občas proviníme nevěrou. Často čelíme různým bojům a dovolíme nepříteli, aby nás znejistěl a vzal nám odvahu. Můžeme zažívat nevysvětlitelné pocity osamělosti nebo jsme přemoženi vlastní nedostatečností, která nás vede k přesvědčení, že nás Pán neslyší. Z našeho srdce vychází zoufalé volání: „Bože, kde jsi? Modlím se, postím se, studuji Tvé Slovo. Proč mě nevysvobodíš?“
Žalm 34 vypráví o Boží věrnosti, s níž Hospodin zachrání své děti z těžkých zkoušek a zápasů. David říká: „Dotázal jsem se Hospodina a odpověděl mi, vysvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal…Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit…Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil…Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí“ (Žalm 34; 5, 8, 18, 20).
Apoštol Petr říká: „Tuto spásu se pečlivě a pilně snažili vystihnout proroci, když prorokovali o milosti připravené pro vás. Zkoumali totiž, na který čas a na jaké okolnosti poukazoval Kristův Duch, který v nich působil a který už předem potvrzoval, že Kristus musí trpět a pak být oslaven. Dostalo se jim zjevení, že tuto službu konají ne pro sebe, ale vám tím zprostředkují poselství, které vám teď přinesli ti, kdo vám kázali evangelium v Duchu svatém seslaném z nebe.“ (1.Petrova 1,10-12)
„Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se nebudeme bát, i kdyby se převrátila země a hory se zřítily do mořských hlubin. Nechť jeho vody hučí a pění, nechť se hory otřásají jeho vzdouváním…Přestaňte a poznejte, že já jsem Bůh! Budu vyvyšován mezi národy, budu vyvyšován na zemi. Hospodin zástupů je s námi, záštitou je nám Bůh Jákobův.“ (Žalm 46;2-4,11-12)
„Přestaňte a poznejte, že já jsem Bůh!“ Je neuvěřitelný verš, o němž byla napsána řada písní a kázání. Ale co přesně znamená „přestaňte“? Znamená to, že jednoduše neděláme nic?
Bývalý astronaut Charlie Duke jednou mluvil o tom, jaké to bylo nacházet se v malé kosmické kabině 28 000 mil od země na cestě k Měsíci. Když se posádce otevřel výhled na naši planetu Zemi, někdo zvolal: „Jak neuvěřitelný pohled!“ Všichni se podívali a uviděli planetu Zemi, jak podivuhodně visí v černém prostoru — obrovský, zářící balón, bez jakéhokoli opěrného bodu. Celá posádka byla tím pohledem ohromena; věděli, že toto mohl vytvořit jen nepředstavitelný Stvořitel
Ve svém listu církvi Juda dává strašlivé varování: „Těm, kdo jsou povoláni, milováni Bohem Otcem a zachováni pro Ježíše Krista: milosrdenství, pokoj a láska ať se vám rozhojní! Milovaní, velmi jsem si přál psát vám o našem společném spasení, ale teď pokládám za nutné napomenout vás, abyste zápasili o víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu. Vloudili se totiž mezi vás někteří bezbožní lidé, zapsaní už dávno k odsouzení, kteří zaměňují milost našeho Boha v nezřízenost a zapírají jediného vládce a našeho Pána Ježíše Krista.“ (List Judův 1-4)
Je snadné považovat za samozřejmé zázraky, které Bůh vykonal v naší minulosti. Přesto nám Bible říká, abychom si pamatovali svá vysvobození. Mojžíšovo povzbuzení Izraele po zázračném přechodu Rudého moře bylo: „Pamatujte na tento den, kdy jste vyšli z Egypta, z domu otroctví.“ (Exodus 13,3)
Pán jim v podstatě říkal: „Chraňte tyto vzpomínky a pokaždé, když čelíte krizi, vzpomeňte si na všechny zázraky, které jsem pro vás učinil. A jistě o nich řekněte svým dětem, aby mohla být budována vaše víra i víra následujících generací.“
Prorok Izajáš mluví o církvi v době těsně před Ježíšovým návratem. Boží lid nebude slabý, nebude se topit ve strachu ani ve stresu. Ne, bude vzkvétat, hodovat na „nejlepším jídle a víně“. V podstatě, nám Pán říká: „To nejlepší jsem nechal nakonec, a teď to předkládám svému lidu. Spolu se mnou hodují na výtečných věcech.“
„Hospodin zástupů na této hoře vystrojí bohaté hody pro všechny národy, hody se zralým vínem a masem šťavnatým, s vínem vyzrálým a vybraným.“ (Izajáš 25,6)