Czech Devotionals

„Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody“ (Jeremjáš 17:7-8).

Z osmého verše vyplývá, že ten, kdo důvěřuje Bohu, je v těžkých chvílích „zasazen.“ Má hluboké kořeny, je nepohnutelný a plodný, stále zelený svěžím životem. Když věci v jeho životě vyprahnou a způsobí mu nesnáze, nebude se znepokojovat.

„Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil“ (1. Petrův 2:23).

S Kristovým utrpením je spjata úžasná pravda, a sice, že se ani jednou nebránil těm, kdo mu ubližovali. Žádného z nich nepotrestal, ani jim nijak neoplatil.

„Ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné“ (1. Korintským 1:27)

Hospodin stále volí chudé, aby na nich prokazoval svou moc. Cítil ses někdy před Bohem bezvýznamný, chatrný a neprospěšný? Díval ses někdy na druhé a připadali ti tak silní, tak dokonalí a pomyslel sis o sobě, že jsi moc hříšný, moc hloupý, aby tě Bůh mohl použít? Nesrovnávej se! Bůh se nedívá na duchovní obry, ale spíše se dívá po obyčejných svatých s dětskou vírou, kteří ztratili veškerou důvěru v lidi.

Když Mojžíš sestupoval z hory držíce v rukou Desatero přikázání slyšel, jak lidé křičí a viděl je tančit a popíjet.

„Mojžíš viděl, že lidé byli nazí; (Aron je učinil nahými k jejich hanbě před nepřáteli)...“ (2. Mojžíšova 32:25). Hebrejské slovo zde použité pro nahotu je para, které znamená uvolnit se, odhalit se, ztratit všechny zábrany.“ Znamená to také nové začátky.“

Pokud cítíte, jak Hospodin mluví k vašemu srdci o něčem, co pro vás připravil – možná o cestě, kterou jste dosud neznali, nebo o naplnění zaslíbení, jež vám kdysi dal – mohu vám s jistotou říci: „Připravte se prozkoumat své srdce.“

Moje první kniha, "Utíkej malý, utíkej" je příběhem o tom, jak mne Bůh zachránil před životem v nenávisti a nepřátelství, které panovalo mezi pouličními gangy v New Yorku. Kniha se stále dobře prodává a bez přestání slouží těm nejbezmocnějším a nejzraněnějším lidem v naší společnosti.

Po "Utíkej, malý utíkej" jsem napsal několik dalších knih, které se pokoušely odhalit hněv, nenávist a beznaděj života uvnitř velkoměsta. Každá z nich nabízela několik způsobů, jak tyto problémy vyřešit. Bůh moji námaze milostivě požehnal. Naším poselstvím o naději jsme zasáhli miliony.

Bible definuje naše snahy uspokojit Jej tělesným jednáním následovně: "Jelikož neznají Boží spravedlnost, snaží se udržet svou vlastní spravedlnost, místo aby se podd​​ali té Boží." (Římanům 10:3, B21) Snaha o ustanovení naší vlastní spravedlnosti, to je práce naší tělesnosti!

Snaha uspokojit Boha lidskou silou nás okrádá o radost a pokoj ve vztahu s Ním. Jakákoli vítězství budou mít krátké trvání, opět upadneme do pokušení. 

Nepřítel nás bude obtěžovat a rozhovor s ním by mohl probíhat asi takto:

Všichni bychom mohli říci: „Jsem vykoupen krví Spasitele, ale ještě jsem na spásu úplně nedosáhl.“ Zpíváme Bohu a chválíme Ho, ale mnozí z nás se Mu stále usilovně snažíme zalíbit.

Čas od času můžete nějaký hřích porazit a radovat se z toho vítězství. Řeknete si: „Dokázal jsem to. Věděl jsem, že když do toho dám celou mysl a celé srdce, zvítězím.“ Máte sklon být pyšní na to, co jste dokázali, a pak jít a soudit ostatní, kteří nebyli tak úspěšní.

Když se nás Satan snaží přesvědčit, že nedokážeme chodit s Bohem a sloužit Mu, víme, že je to lež. Přesto ale můžeme mít problém úplně uvěřit tomu, že nás Bůh očistil a uschopnil před Ním stát a věrně Mu sloužit. Ale Boží Slovo říká, že tomu tak je!

Kdo ti říká, že jsi nehodný, špatný, neužitečný, nepoužitelný pro Boha? Kdo ti stále připomíná, že jsi slabý, bezmocný, beznadějný případ? A kdo ti říká, že nikdy nedosáhneš Božích standardů?

Kdo říká členům chválící skupiny, že nejsou hodni zpívat chvály v Božím domě nebo hudebníkům, že nejsou hodni hrát na nástroje chvály? Kdo říká uvaděčům, starším, učitelům v nedělní škole, dobrovolníkům, lidem v lavicích, že jsou nehodni?