Prorok Ezechiel svědčí: „Provedl mě skrze vodu“ (Ezechiel 47,3). Ve vidění vzal Bůh proroka na ohromující cestu vodou. Pán nesl měřicí tyč a odměřil 1 000 loket, asi jednu třetinu míle. Pán s Ezechielem pak šli vodou, která byla po kotníky.
Pán stále nutil proroka jít kupředu a hlouběji. Po dalších 1 000 loktech vody bylo po kolena — a dále stoupala. Vidíš, co se tady děje? Ezechiel šel do budoucnosti, přímo do naší doby.
Většina kázání na téma Letnic se zaměřuje na znamení a zázraky, které činili apoštolové, na ony tři tisíce lidí, kteří se obrátili za jediný den, anebo na ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na apoštolech. Ale už tak často neslýcháme o události, která byla největším zázrakem vůbec. Celé zástupy lidí měly skrze mocné konání Ducha možnost poznat, kdo je Ježíš a s tímto živým a jasným vjemem se vracely zpět domů, ke svým národům.
Co se týče chození s Bohem, Bible nám ukazuje, že existuje zásadní rozdíl mezi jiskrou a pochodní, což uvidíme, když prozkoumáme životy Saula a Davida. Saul měl s Bohem úžasné zkušenosti, chvíle, které v něm zapálily veliké nadšení a podnítily ho k činu. „Jakmile Saul ta slova uslyšel, zmocnil se ho duch Boží. Vzplanul nesmírným hněvem.
„Ale ti, kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly, vznášejí se na křídlech jako orli; běží, a neunaví se, chodí, a neochabnou.“ (Izajáš 40,31)
Toto je jeden z nejúžasnějších veršů v Bibli a my ho neumíme číst. Upneme se na „vznášejí se na křídlech jako orli“ a přeskočíme části o chůzi a běhu. Ale létat jako orel není naším cílem. Ve skutečnosti většinu dní se nemusíme cítit na létání - ale s naším Spasitelem můžeme dělat krok za krokem.
„Hospodinovi zachránění se navrátí a na Sión přijdou s jásáním, s věčnou radostí na tvářích. Tehdy je přemůže radost a veselí; zármutek a úpění je opustí.“ (Izajáš 35,11) V této pasáži, nám Izajáš říká, že v nadcházejících nejtemnějších dobách, se někteří z Bohem vyvolených probudí a budou přebývat v duchu Kristově. Až se to stane, z moci Ducha Svatého se v nich zabydlí duch radosti a potěšení tak hluboko, že žádné podmínky, okolnosti nebo osoby nebudou schopné jim ukrást jejich radost.
Bůh touží, aby se každý věřící zapojil do služby na plný úvazek - ale co je to služba na plný úvazek? To neznamená jednoduše být pastorem církve, cestovat jako evangelista nebo odjet do cizí země jako misionář. Písmo říká, že jsme všichni povolání stát se kněžími; v Pánových očích je služba na plný úvazek službou jemu.
„Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo by neprorokoval?“ (Ámos 3,8)
Ze všech starozákonních proroků mluví Ámos nejjasněji do naší doby. Proroctví, které přináší naší generaci, jako by vypadlo z dnešních titulků. Ámosovo poselství je ve skutečnosti dvojím proroctvím, určeným nejen pro Boží lid v jeho době, ale také pro církev právě v této době.
Náš Pán má vždy východisko pro svět, který se ocitl v chaosu, a používal ho po celé generace, aby probudil církev. Spočívá v tom, že si povolává a vychovává své muže a ženy.
„Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli chléb a nasytili jste se. Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“ (Jan 6, 26–27)
Ježíš právě zázračně nakrmil tisíce, bylo to úžasné a vzrušující. Lidé byli dychtiví následovat tohoto divy konajícího Mesiáše - dokud je nevyzval k tomu, co skutečně měli hledat. Pak se jejich obrovský obdiv obrátil v opovržení, otočili se a po houfech odcházeli pryč.
„Haleluja. Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.“ (Žalm 119,1-2)
V těchto verších nás Pán ujišťuje o bezpečí těch, kdo jsou zbožní. Je zde důvod chodit s Bohem, číst Bibli a modlit se. Bůh říká, že žehná vašim dětem, i když už nejsou pod vaší střechou. Začněte chodit s Bohem, modlete se ve své modlitební komůrce a dělejte to, co říká Písmo, a brzy zjistíte, že Bůh není omezen tak, jak jsme my.