6. kapitola Izaiáše obsahuje slavnou pasáž o Ježíši: "... spatřil jsem Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.(Izaiáš 6:1). Když jsem vyrůstal, představoval jsem si Pána někde vysoko na vzdáleném místě, odděleného ode mě, bytost, kterou je třeba oslovovat kralickým slovníkem.

Učedníci dychtivě toužili začít evangelizovat, Ježíš jim ale nařídil, aby „zůstali ve městě, dokud nebudou vyzbrojeni mocí z výsosti“ (Lukáš 24:49). Ježíš věděl daleko lépe než učedníci, že pro svoji práci budou potřebovat více než horlivý intelekt, lidské nadání a upřímné srdce. Oni Ježíše poslechli a čekali v horní místnosti modlíce se, zpívajíce a chválíce Boha.

Tady je jeden z nejčastěji citovaných a zpívaných veršů z Božího slova: „Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem“ (Žalm 63:3). Možná se ptáte: „Co to znamená, že jeho milosrdenství je lepší než život?“

Pravdou je, že život je krátký. Uvadá jako tráva, jedno období je tu a pak náhle, je pryč. Přesto Boží milosrdenství trvá věčně. I v budoucnu bude Ježíš stále stejně něžný a milující tak, jako dnes. Lidé Vám můžou vzít život, ale nemůžou od vás odejmout Boží milosrdenství.

Jonáš byl prorok, který plně rozuměl Pánovu milosrdenství. Ale byl to muž, který si jej nemohl užívat. Místo toho Jonáš proměnil Boží milosrdenství v břemeno, které musel nést.

Zde je mocná zbraň pro každého následovníka Ježíše: Plač! Volej z celého svého srdce, jako to dělal David (Žalm 34:7) Jdi za Pánem a vyznej svůj hřích a dožaduj se jeho milující laskavosti, říkej, “Pane, vím, že mě miluješ a jsi připraven mi odpustit. Kám se nyní před tebou.”

Známe příběh o tom, jak král David upadl do hrozného hříchu, spáchal cizoložství a zakryl ho vraždou. Navíc víme, že David byl plný Ducha svatého, musel být proto ze svých činů velmi zoufalý.

Přišel za ním prorok Nátan a řekl mu: „Potupil jsi Hospodinovo jméno.“ David nemohl tak dlouho nést tíhu hrozných skutků, které spáchal, a ihned se přiznal a činil pokání. Zatímco naříkal, Nátan ho ujistil: „Hospodin tvůj hřích sňal. Nezemřeš“ (2. Samuelova 12:13).

Protože chci, aby všechny národy světa poznaly skutečného Ježíše, trávím spoustu času na misijních cestách po celém světě. A když se pak vrátím domů, toužím po tom, aby také každý křesťan poznal Ježíše!

Doufám, že vám je jasné, že žertuji – ale je také třeba si uvědomit, že je to vtip jen tak z poloviny. Následujeme Krista a naše životy se tak netočí jen kolem nějakého daného náboženství, ale kolem Osoby, kolem Ježíše, kterého můžeme poznávat.  A to je velký rozdíl.

Existuje mnoho důvodů, proč Bůh mlčí, chci se s vámi ale sdílet o tom, co mi nedávno položil na srdce. Občas může Bůh mlčet jen proto, že k vám již promluvil! Když se nad tím zamyslíte, jak potom můžete obvinit Boha, že mlčí, když vám zanechal 66 dopisů, tisíce veršů? On nemusí nic opakovat. Nejste snad rádi, že kniha Genesis neříká: „Bůh řekl: 'Budiž světlo. Budiž světlo.'“?

Kdybychom (vy i já) existovali již první den, kdy Bůh řekl: „Budiž světlo,“ tančili bychom radostí od 6 hodin ráno až do 6 hodin večer.

Bible zaslibuje, že je možné porozumět Boží milosti a lásce. Co je klíčem k onomu porozumění? Král David řekl: "Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům." (Žalm 107:43)

Davidovi se dostalo úžasného zjevení Božího milosrdného odpouštějícího srdce. A dostalo se mu ho jednoduše tak, že se podíval na Boží jednání vůči Jeho milovaným dětem v minulosti. Takto o tom David vypráví:

Základem veškerého vítězství nad hříchem je porozumění, že Bůh je něžný, plný laskavosti a lásky.

„Toto praví Hospodin: Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost“ (Jeremjáš 9:23-24).