Když čekáme na jeho jednání ve víře, tak musíme důvěřovat, že  slyší nářek našeho srdce: "Za příklad trpělivosti v utrpení si, bratří, vezměte proroky, kteří mluvili ve jménu Páně . . . vždyť Pán je plný soucitu a slitování" (Jakub 5:10-11). Bůh je velmi pohnut našimi slzami a naším úpěním. On slyší náš pláč.

Ježíš dal pro tyto poslední dny bezpečný slib.

Nelítostné okolnosti a těžké podmínky nás můžou častokrát zmást. Tehdy naše netrpělivost začne rozumovat: „Bůh to takhle určitě nemyslel, když mi to řekl. A možná nejsem schopný slyšet Jeho hlas. Pravděpodobně jsem ho špatně slyšel napoprvé. Moje nynější okolnosti a to, co mi tehdy řekl, se neshodují.“

Nikdy jsem se necítil tak  bezmocný a v úzkosti jako když jsme se přestěhovali zpět do New York City založit Times Square Church. Znovu jsem byli vydáni na milost řádům pronajímatelů a stavebních inspektorů. Když jsem musel čekat, byl jsem docela netrpělivý a volal jsem, „Pane, tady v New Yorku je tolik práce a tak málo času. Jak dlouho musíme ještě čekat?“

Ale znovu a znovu mi Bůh trpělivě odpovídal, “Davide, důvěřuješ mi? Tak čekej. “

Saul dal Bohu termín! Sice ho neoznámil, v srdci se však rozhodl, že pokud do určité doby nepřijde slovo shora, učiní cokoli, jen aby zachránil situaci.

„[Saul] čekal sedm dní do chvíle, kterou určil Samuel, ale Samuel do Gilgálu nepřicházel a lid se od Saula rozprchával. Saul tedy řekl: Přineste ke mně oběť zápalnou a pokojnou. A obětoval zápalnou oběť“ (1. Samuelova 13:8-9).

„Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte  se smířit s Bohem“ (2. Korintským 5:20).

Stát se „posly Kristovými“ není něco, o co bychom usilovali. Jsi-li křesťan, jsi misionář. To neznamená pouze být poslán do ciziny nebo dělat evangelizace. Tato misie, na níž jsme se ocitli, znamená mít v srdci takovou lásku k Bohu, že chceme vidět druhé, jak rovněž přicházejí k poznání téže lásky.

Pavel si zachoval víru v časech dobrých i v časech zlých.

Ve svých posledních dnech se Pavel mohl chlubit, „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.“ (2. Timoteovi 4:7). Přemýšlej nad Pavlovým svědectvím v tomto bodě. Mohl říct, „Satan posílal posly, aby se mnou v Jeruzalémě, Damašku, Asii, Efezu, Antiochii a Korintu bojovali. Ale já si zachoval víru. 

„Snažil se mě potopit v rozbouřeném Středozemním moři. Třikrát jsem se s lodí převrátil, pohupoval jsem se v hloubinách, ve dne v noci. Ale zachoval jsem si víru.

Vaše trápení se může týkat tělesného utrpení, nezaměstnanosti, vzdorných dětí, nevěrných přátel, duševního zmatku, bolesti. Procházíte tím den za dnem a Satan vám našeptává, stejně jako Jobovi, "Spravedliví přece netrpí. Kdyby tě Bůh slyšel - kdyby tě opravdu spasil a kdyby jeho sliby byly pravdivé - měl bys být zachráněn okamžitě. Kde je tvůj Bůh? Tohle máš za svoji víru?

Někteří z vás, kteří nyní čtete toto poselství, procházíte ve svém životě bouří. Ježíšovi učedníci zakusili rozbouřené vlny v bouří zmítané loďce, zatímco jejich Mistr rychle usnul. Nakonec když hrozilo, že bouře loďku převrhne, křičeli na Ježíše a obvinili jej, že se nestará o jejich osud. "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?" (Marek 4:38) Ježíš utišil bouři a bylo pro něj neuvěřitelné, že učedníkům chybí víra. "Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?" (4:40)

„Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna“ (Židům 10:35). Jste-li křesťané, nacházíte se v zuřící válce. Ve skutečnosti jste pro svou víru v bitvě na život a na smrt. Satan je rozhodnutý rozbít a zničit víru všech Božích vyvolených. A čím bude vaše víra silnější, tím větší bude satanův útok proti ní.

„ … když jste mi pomohli v mých těžkostech. I vy to víte, Filipští, že … když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami; vždyť i do Tesaloniky víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby. Ne že by mi šlo o dary; jde mi o to, aby rostl zisk, který se připravuje k vašemu dobru … Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků“ (Filipským 4:14-20).